Ovocentrum - Valašské Meziříčí

Ovocentrum - Valašské Meziříčí

Kapusta hlávková
ovocentrum_ovoce_zelenina_kapusta

Kapusta hlávková pochází ze středomořské divoce rostoucí brukve Brassica oleracea.
A téměř v dnešní podobě byla známá a pěstovaná nejdřív v Evropě a západní Asii.

Na košťálu vysokém 30–70 cm vyrůstají v husté genetické spirále temně zelené bublinaté listy, s náznakem laloků okrouhlého tvaru.
Existují i okrasné formy, jejichž barva listů může být od žluté, přes červenou a existují různé kombinace. Druhý rok proroste hlávku květní lata s čtyřčetnými kvítky, plodem je zaškrcovaná šešule s kulatými černými semeny.

Má tmavozelené zvlněné listy se zvláštní aromatickou chutí a vůni, vyžaduje tepelnou úpravu, jinak se používá obdobě jako zelí. Mezníkem v historii kapusty byl asi konec středověku, kdy byly vypěstovány první hlávky. Kapusta je otužilá rostlina a může přezimovat i na záhoně. Jedním z kultivarů je kapusta listová, kdy na košťálu vysokém až 120 cm vyrůstají křehké ploché listy, které se postupně sklízí.

Kapusta obsahuje 11,5% sušiny, 4% bílkovin, 5,1% cukrů, 1,5% vlákniny a 0,9% tuků. Z vitamínů je nejvíc obsažen vitamín C a další vitamíny jsou v zanedbatelném množství, ale je cenným zdrojem draslíku, fosforu, vápníku, hořčíku a sodíku. Nevýhodou je to, že se musí tepelně upravit, aby lépe chutnala a nedá se nakládat. Používá se jako mražená zelenina, může se krátce předvařit a zamrazit, nebo je dobrým základem polévek, omáček nebo zeleninových salátů.

Růžičková kapusta

Byla vyšlechtěna v Belgii asi kolem roku 1800. Pěstuje se pro drobné listy, vyvinuté z úžlabních pupenů, těsně semknuté do růžiček. Pro stejnoměrný vývoj růžiček se doporučuje odstranit koncem srpna růstový vrchol. Sklízí se postupně až do zámrazu (možno i v průběhu zimy), z jedné rostliny přibližně 0,3 kg růžiček. Lze ji používat jako čerstvou zeleninu z domácí sklizně od června do listopadu, jinak je k dostání ve zmražené formě.

Hlávková kapusta v kuchyni:

Kapustu můžeme vařit, dusit, smažit, zapékat nebo ji připravit zadělávanou. Syrovou ji nejíme, do studených salátů ji krátce povaříme. Kapusta si nejvíce chuti a vůně uchová vařená jen v páře, osolená a lehce politá dobrým máslem.

Kapustu lze používat i jako přílohu k masitým jídlům nebo jako součást dušených a zapékaných pokrmů. Dobře se snáší s masem, takže jí lze nastavovat mleté maso. Maso může také zcela nahradit, příkladem mohou být kapustové karbanátky. Kromě toho se z kapusty připravují pomazánky a polévky. Pořádná hustá kapustová polévka je tím nejlepším jídlem do mrazu.

Ke kapustě bychom měli dávat méně uzenin a více bylinek a koření. Výborně se hodí římský kmín, pepř bílý, černý, zelený i červený, koriandr, muškátový oříšek, zázvor sušený i syrový, cibule, česnek.